Arnoltov

Historie

Kolonizační vesnice Arnoltov byla založena v členitých, téměř horských terénech západně od Kostelní Břízy.Vesnicí prochází úzká klikatá silnice z Kostelní Břízy k mezinárodní silnici Karlovy Vary – Cheb, na nichž se napojuje u bývalého zámečku Silnice, německy Siegel.

První písemná zpráva o Arnoltovu pochází z doby kolem roku 1360 a ves je v ní jmenována Arnolczgrün. Později se objevují tvary Arnoltsgrun (1492), Arnezgrun (1651) a další. Česky lze jméno přeložit jako Arnoltova novina (ve smyslu nově obdělaná půda), proto tedy tvar Arnoltov.

Arnoltov byl v nejstarších dobách leuchtenberským lénem. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je uváděno více držitelů osady. Na jednom celém dvoru, který patřil k Lokti, hospodařil jakýsi Preunll, Engelgartu Štampachovi patřily dva celé dvory, 3 dvory poloviční a 3 chalupy (tentýž šlechtic vlastnil i Kostelní Břízu) a další ze Štampachů, Jeronym, pán Krásné L9py a Žatné, vlastnil jeden arnoltovský poloviční dvůr. Celá ves tedy tenkrát měla tři celé a čtyři poloviční dvory a tři chalupy, herberky.

Vlastnické vztahy k Arnoltovu v následujících c¨desetiletích nejsou zcela jasné. Z Bílkových Dějin konfiskací vyplývá, že v době vzpoury českých stavů proti Habsburkům byl držitelem Arnoltova luterán Vilém Winkler z Heimfeldu. Winkler se vzpoury zúčastnil také, ale protože jeho jmění bylo nepatrné, byla mu při udělení milosti 9. června 1628 odpuštěna i původně stanovená pokuta, třebaže se katolíkem nechtěl stát. Při vpádu protestantských Sasů do naší krajiny je Winkler opět podporoval a byl odsouzen ke ztrátě všeho jmění. Statek Arnoltov získal za 8 000 zlatých rýnských vévoda Albrecht z Valdštejna. Vojevůdce, nedlouho na to zavražděný v Chebu, však zůstal celou „ sumu trhovou“ dlužen. Kolem roku 1650 patřil Arnoltov jakémusi Thannerovi z Chebu. Berní rula v roce 1654 – a je to úřední dokument – ale znovu uvádí jako držitele Arnoltova Viléma Winklera z Heimfeldu. Na statku byl v provozu pivovar na šestatřicet sudů a patřil k němu ovčín a mlýn. Ve vsi byly vedle 17 domů obydlených stále ještě tři domy pusté. Církevní relace se zmiňují o řadě tajných nekatolíků, třebaže rekatolizační proces již probíhal téměř tři desetiletí.

Kolem roku 1765 koupil Arnoltov od hraběte Cavenagh Jan Václav Turby, majitel zboží Kostelní Bříza. Nový pán připojil Arnoltov ke Kostelní Bříze a do té doby měly obě vesnice společnou vrchnost.

Dle Tereziánského katastru bylo v polovině 18. století v Arnoltově 20 hospodářů, ale z toho jen tři lze počítat mezi sedláky. V okolí vesnice se pěstoval v menším rozsahu chmel. Dále je zde zapsán mlýn o dvou kolech na stálé vodě, zvaný Panský mlýn ( Herrnmühle). Poprvé jsou v Arnoltově zmiňováni i židé, a sice tři židovské rodiny. Jeden z židů obchodoval „ krátkým zbožím“, druhý kožkami a hadry a třetí kožkami a peřím. Před polovinou 19. století již žilo v Arnoltově 20 židovských rodin a dalších 13 židovských rodin bydlelo tehdy i v Kostelní Bříze. Převážná část židů se i tehdy živila především podomním obchodem. Dnes je jedinou památkou na židovské obyvatele obou obcí jen zarostlý židovský hřbitůvek stranou Arnoltova. V minulém století však byla v č. 39 i židovská škola a v č. 41 byla i malá modlitebna.

Sommer zaznamenává ve své topografii (rok 1847) v Arnoltově už 55 domů a 390 obyvatel. Byla tu menší kartounka, panský dvůr, ovčín, dvě hospody a panská myslivna.
V 17. století uváděný pivovar již byl zřejmě mimo provoz. Stranou vesnice, na Velké Libavě, byl mlýn zvaný Finkenmühle. Kromě tohoto značně starobylého mlýna, který stával ještě v polovině 20. století (sloužil i jako hostinec), byl západně od vesnice další mlýn s pilou, tzv. Schneidmühle.

Počátky školy ve vesnici spadají do první poloviny 19. století, kdy škola „ vandrovala“ od stavení ke stavení. Později byla obcí upravena jako třída jedna světnice a v roce 1860 bylo přebudováno ve školu celé zakoupené stavení. Nová škola byla v Arnoltově postavena až na jaře 1895.

Přestože byl Arnoltov poměrně velkou vesnicí, byl až do roku 1882 pouze osadou Kostelní Břízy. Samostatnou politickou obcí pak byl od roku 1882 až do roku 1948. Roku 1954 se stal opět částí obce Kostelní Bříza a po dvaadvaceti letech byl společně s ní připojen k Březové.

Zemědělství dokázalo uživit jen část obyvatel obce, a proto hodně lidí docházelo za prací do textilky v Libavském Údolí, do dolů kolem Tisové a Dolního Rychnova a do dolnorychnovské sklárny. Proto zde zcela zákonitě vznikl v roce 1893 sociálně demokraticky orientovaný odborový a vzdělávací spolek Pokrok ( Fortschritt), který sdružoval asi třicet členů. Později tu byla založena sociálně demokratická organizace, organizace freisociální strany Simona Starcka, Spolek Němců, zemědělské kasino a další organizace a spolky.

K Arnoltovu náležela i skupina vesměs deputátnických domků se zámečkem, která se česky jmenuje Silnice, německy Spiegel. Vznik této části vesnice je spjat s výstavbou císařské silnice z Karlových Varů do Chebu v roce 1830. Zámeček tu nechala postavit vrchnost z Kostelní Břízy původně jako velký zájezdní hostinec. Tuto funkci plnilo rozložité stavení až do sedmdesátých let 19. století. Výstavbou železnice Chomutov – Cheb v roce 1870 však výrazně poklesl nejen význam císařské silnice, ale podstatně se snížil i zájem o služby zájezdní hospody. Ta byla tedy přestavena a upravena ve venkovské šlechtické sídlo, které převzalo i pojmenování svého zakladatele, svobodného pána ze Špíglu (Spiegel). Nedaleko této části obce bývala v minulosti cihelna.

V letech první republiky měl Arnoltov asi 67 popisných čísel a téměř 400 obyvatel. Dvoutřídní školu navštěvovalo kolem padesáti žáků. Byl tu mlýn s pilou, vrchnostenská pila, výrobna šindelů a dřevité vlny, pět hospod, panská cihelna a řada živností a řemesel. Po válce byla velká část zdejších Němců odsunuta, a to zejména do tehdejší východní zóny Německa.

Poválečné sčítaní obyvatel z roku 1961ještě uvádí v Arnoltově 106 obyvatel, ale v roce 1970 zde bylo zjištěno již jen jedenaosmdesát lidí. Zámeček léta sloužil statkům a v současné době je jeho stav neutěšený.

Novinky